Chystá se novela zákona o evidenci skutečných majitelů

Poslanecká sněmovna právě projednává novelu zákona o evidenci skutečných majitelů. Má za cíl zapracovat připomínky Evropské komise, která stávající právní úpravu označila za nesouladnou se směrnicí o AML (Směrnice č. 2015/849, o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu).

Novela je momentálně ve druhém čtení a měla by nabýt účinnosti 1. října. Vláda se snaží prosadit schválení v co nejkratším možném termínu, protože Evropská komise dodatečně podmínila možnost podání první žádosti o platbu v rámci Národního plánu obnovy právě změnou právní úpravy evidence skutečných majitelů.

Změna definice skutečného majitele

Novelou dojde ke zrušení rozlišování mezi koncovým příjemcem a osobou s koncovým vlivem. Skutečným majitelem bude každá fyzická osoba, která v konečném důsledku vlastní nebo kontroluje právnickou osobu či právní uspořádání. Nadále tedy nebude rozlišováno mezi vlastnictvím a kontrolou. Půjde o jednotnou charakteristiku, v níž platí, že kdo vlastní, ten kontroluje, a naopak kdo kontroluje, ten i vlastní.

Nově bude skutečným majitelem každá fyzická osoba, která vlastní nebo kontroluje korporaci tím, že:

má přímý podíl nebo akcii nebo hlasovací práva, včetně akcie na doručitele, větší než 25 %,
má přímo nebo nepřímo právo na podíl na zisku, jiných vlastních zdrojích nebo likvidačním zůstatku (dále jen „vlastnický podíl“) větší než 25 %,
může ovládat korporaci nebo korporace, které mají v dané korporaci samostatně nebo dohromady podíl nebo akcii, včetně akcie na doručitele, větší než 25 %, nebo
může kontrolovat korporaci jinými prostředky; kontrolou jsou mimo jiné kritéria stanovená v čl. 22 odst. 1 až 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU, tedy kritéria, která Evropská unie stanovila pro povinnost sestavovat konsolidované účetní závěrky. Jde o situace, kdy:
- má mateřský podnik většinu hlasovacích práv akcionářů nebo společníků v dceřiném podniku,
- má mateřský podnik právo jmenovat či odvolat většinu členů správního, řídícího nebo dceřiného podniku a je zároveň akcionářem nebo společníkem takového podniku,
- má mateřský podnik právo uplatňovat rozhodující vliv na jakýkoli dceřiný podnik, jehož je akcionářem nebo společníkem na základě smlouvy, kterou s ním uzavřel, nebo podle stanov, společenské nebo zakladatelské smlouvy, umožňuje-li právo, jímž se dceřiný podnik řídí, aby byl takovým smlouvám nebo ustanovením podřízen,
- je mateřský podnik akcionářem nebo společníkem dceřiného podniku a většina členů správních, řídících či dozorčích orgánů tohoto podniku, kteří byli členy těchto orgánů během stávajícího účetního období a předcházejícího období, byla jmenována výhradně s využitím hlasovacích práv mateřského podniku,
- je mateřský podnik akcionářem nebo společníkem dceřiného podniku a na základě dohody uzavřené s ostatními akcionáři nebo společníky disponuje většinou hlasovacích práv,
- mateřský podnik může vykonávat nebo skutečně vykonává rozhodující vliv nebo kontrolu nad dceřiným podnikem,
- mateřský podnik a dceřiný podnik jsou řízeny jednotně mateřským podnikem,

přičemž k hlasovacím právům mateřského podniku se přičítají práva všech ostatních dceřiných podniků a práva náležející kterékoli osobě jednající vlastním jménem, ale na účet mateřského podniku nebo jiného dceřiného podniku.

Nadále bude platit, že skutečným majitelem může být pouze fyzická osoba a skutečných majitelů může být i více. Novela zákona počítá, stejně jako současná právní úprava, s tím, že se nemusí podařit dohledat skutečného majitele. I dle novely tedy bude nutné evidovat tzv. náhradního skutečného majitele.

Zúžení okruhu osob, kterým je udělena výjimka z nutnosti evidence skutečného majitele

Dle Evropské komise je stávající právní úprava výjimek příliš široká a zahrnuje velký počet subjektů, který nemusí dokládat skutečného majitele. Stávající právní úprava tak nevyhovuje AML směrnici.

Nově tedy budou údaje o skutečném majiteli evidovat okresní a regionální komory, politické strany a politická hnutí, církve a náboženské společnosti, odborové organizace a organizace zaměstnavatelů, společenství vlastníků jednotek a honební společenstva.

Automatický průpis údajů

Tato novinka by měla usnadnit nově zapisovaným subjektům evidenci. Ministerstvo spravedlnosti pomocí automatického systému:

přepočítá a přepíše automatické průpisy u subjektů, u nichž je již automatický průpis nastaven podle stávající právní úpravy,
zajistí automatický průpis u subjektů, které budou mít evidenční povinnost nově,
zajistí přepsání (přejmenování) některých údajů tak, aby bylo dosaženo souladu s novou právní úpravou, resp. její terminologií. V návaznosti na zrušení pojmů „koncový příjemce“ a „osoba s koncovým vlivem“ dojde v zápisech k jejich automatizovanému nahrazení obecným pojmem „skutečný majitel podle § 4 zákona č. 37/2021 Sb.“, případně „skutečný majitel podle § 5a zákona č. 37/2021 Sb.“ V tomto ohledu tedy nebude nutné zápisy upravovat manuálně.

V případě, že nedojde k automatickému průpisu (např. z důvodu neplnění povinností zápisu statutárního orgánu v obchodním rejstříku), mají nově zapisované subjekty lhůtu 6 měsíců ode dne účinnosti zákona k provedení zápisu.

Pro subjekty, které splnily evidenční povinnost podle dosavadní právní úpravy, je také stanovena šestiměsíční lhůta pro uvedení stavu zápisu do souladu s novým vymezením skutečného majitele. Povinnost úpravy nemíří na právní uspořádání, jelikož v jejich případě návrh zákona sám o sobě potřebu revidovat zápis nevyvolává – nejedná se o nové pravidlo, ale pouze o nové vyjádření stávajícího pravidla. Lhůta reaguje především na situace, kdy budou v důsledku nové právní úpravy v evidenci skutečných majitelů zapsány i osoby, které skutečnými majiteli podle nových pravidel nebudou (např. v důsledku zrušení § 3 odst. 1 zákona o ESM). K těmto údajům se ze zákona nebude přihlížet. Evidující osoby současně nebudou tyto neaktuální údaje nuceny mazat, protože takový údaj nebude působit nesrovnalost ani porušení evidenční povinnosti podle § 9 odst. 1 zákona o ESM. Potřeba zasahovat do zápisů v důsledku navrhované úpravy se omezí na situace, kdy zápisy nebudou úplné, tj. někteří skuteční majitelé ve smyslu návrhu nebudou evidovaní.

Co se týče poplatkové povinnosti, ta zůstává nezměněna. Poplatek činí dle zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, částku

4 000 Kč v případě obchodních korporací, s výjimkou bytového a sociálního družstva a podílového fondu,
2 000 Kč v případě fundace, ústavu, svěřenského fondu nebo zahraničního svěřenského fondu,
a 500 Kč v případě jiné než obchodní korporace a v případě bytového a sociálního družstva.

Dle přechodných ustanovení navrhovaného zákona však po dobu 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti zákona budou od soudního poplatku za zápis do evidence skutečných majitelů osvobozeny

první návrhy na zápis okresních a regionálních komor nebo začleněných společenstev, politických stran a politických hnutí, církví, náboženských společností a ostatních právnických osob podle zákona upravujícího církve a náboženské společnosti, a to doručené nejdříve v den nabytí účinnosti zákona,
další návrhy, byl-li jim předcházející návrh odmítnut,
návrhy osob, které před novelou zákona splnily svou povinnost zápisu údajů do evidence, jimiž dochází k úpravě zápisu tak, aby odpovídal požadavkům novelizovaného zákona.