Evropská komise podala žalobu na Českou republiku kvůli směrnici o whistleblowingu

Evropská komise podala 13. března žalobu na Českou republiku kvůli tomu, že nezavedla do svého práva směrnici o ochraně oznamovatelů protiprávního jednání, tzv. whistleblowerů. Pokuta dosahuje více než 50 milionů korun a stále narůstá.

Česká republika předložila návrh zákona na ochranu oznamovatelů odpovídající požadavkům směrnice EU 2019/1937 už v minulém volebním období, a dokonce byla prvním členským státem EU, který tak učinil. Nicméně návrh se nepodařilo prosadit. Současný návrh předložila vláda Poslanecké sněmovně v listopadu 2022. V dubnu by se mohlo uskutečnit druhé čtení. Po něm bude následovat třetí čtení, projednání v Senátu, podpis prezidenta republiky a vyhlášení ve Sbírce zákonů. To vše zabere ještě několik dalších měsíců.

Lhůta pro implementaci směrnice z roku 2019 uplynula 17. prosince 2021. Komise požádala Soudní dvůr Evropské unie (SDEU) o vyměření pokuty, která se bude navyšovat, dokud Česká republika nezačne respektovat unijní pravidla. Kromě momentálních zhruba 54 milionů korun zaplatí Česko za každý další den prodlení 4 900 eur (zhruba 115 000 korun).

Směrnici o ochraně oznamovatelů protiprávního jednání včas nezavedlo celkem osm zemí, pokutě čelí šest z nich. Pro Českou republiku je to poprvé, kdy musí zaplatit pokutu za pozdní přijetí legislativy.

Evropská směrnice o whistleblowingu má pomoct především v případech, kdy hrozí poškození veřejných zájmů. To se týká oblastí, jako jsou ochrana životního prostředí, zadávání veřejných zakázek nebo jaderná bezpečnost. Již ke dni uplynutí transpoziční lhůty se přistoupilo k aplikaci tzv. přímého vertikálního účinku směrnice. Díky tomu se whistlebloweři mohou dovolávat svých práv přímo vůči státu.