Informační povinnost u neživotního pojištění na Slovensku se týká i českých poskytovatelů

Od 1. 1. 2022 je povinna poskytnout pojišťovna, pojišťovna z jiného členského státu a pobočka zahraniční pojišťovny ve Slovenské republice informační dokument (formulář) o jednotlivých složkách pojistného neživotního pojištění. Jedná se o zásadní dopad do informační povinnosti českých pojišťoven, které poskytují přeshraničně nebo formou pobočky pojištění na Slovensku.

Distribuce pojištění je upravena směrnicí IDD1 s cílem minimální harmonizace. Jednotlivé členské státy mají možnost přizpůsobit své předpisy a mohou v zájmu ochrany zákazníků zavést i přísnější ustanovení. Proto musí poskytovatelé nebo zprostředkovatelé pojištění věnovat pozornost i právní úpravě státu, ve kterém je pojištění distribuováno. S poskytováním pojištění na Slovensku jsou spojeny povinnosti, které poskytovatelé v České republice nemají, např. odvod daně z neživotního pojištění a informační dokument o jednotlivých složkách pojistného neživotního pojištění, který se poskytuje nad rámec informačního dokumentu o pojistném produktu (IPID). Formulář IPID je upraven přímo účinným předpisem EU2 a jeho obsah je shodný ve všech členských zemích. Informační povinnost k neživotnímu pojištění se v ČR plní formou IPID3, který informaci o jednotlivých složkách pojistného neobsahuje. Povinnost poskytnout samostatný dokument ke struktuře pojistného v ČR dle vzoru uvedeného v příloze ZDPZ (souhrnná vyjádření informací k rezervotvornému pojištění) se týká pouze pojistného rezervotvorného pojištění, jestliže investiční riziko nese pojistník.

Již v roce 2018 byl novelizován slovenský zákon o pojišťovnictví a stanovil pro pojišťovny zcela novou povinnost – před uzavřením pojistné smlouvy poskytnout potenciálnímu klientovi informaci o jednotlivých složkách pojistného, přičemž tato informace má být pojišťovnou poskytnuta prostřednictvím standardizovaného formuláře. K vydání vzoru formuláře zákon zplnomocnil slovenské Ministerstvo financí. Podle důvodové zprávy k zákonu je cílem zavedení formulářů zvýšení transparentnosti, jelikož budou klientům poskytovat v přehledné a srozumitelné formě informace o hlavních položkách vstupujících do pojistného.

Vyhláška Ministerstva financí SR5 byla nakonec schválena až v létě minulého roku a nabyla účinnosti 1. ledna 2022. Zavádí tři druhy formulářů, které pokrývají všechny druhy pojistných produktů:

pro investiční životní pojištění
pro ostatní produkty s odkupní hodnotou
pro ostatní produkty, tedy zejména rizikové životní pojištění a všechny produkty neživotního pojištění.

Kdo má povinnost vypracovat formulář?

Povinnost vypracovat a poskytnout formulář má nejen pojišťovna se sídlem na území Slovenské republiky, ale také pojišťovna z jiného členského státu EU (bez ohledu na to, jestli činnost vykonává prostřednictvím svobody poskytování služeb, nebo prostřednictvím svobody usazení se). Povinnost se vztahuje také na zahraniční pojišťovny z třetích států mimo EU. Pokud se pojistná smlouva uzavírá prostřednictvím zprostředkovatele pojištění, povinnost poskytnout pojišťovnou připravený formulář má zprostředkovatel.

Komu se formulář poskytuje?

Povinnost poskytnout formulář je pouze v případě, že se pojistná smlouva uzavírá s tzv. neprofesionálním zákazníkem, za kterého se považuje fyzická osoba, která uzavírá pojistnou smlouvu pro svou osobní potřebu nebo pro potřebu příslušníků své domácnosti. Toto kritérium může být pro zahraniční pojišťovny zcela zásadní, protože de facto zužuje novou informační povinnost na retailové produkty. Pojistné produkty určené pro podnikatele, jež jsou často na Slovensku distribuovány příležitostně a v režimu svobody poskytovat služby, tak nejsou novou právní úpravou dotčeny.

Jaké údaje jsou ve formulářích obsaženy?

Přestože vyhláška zavádí tři různé vzory formulářů, přináší zájemci o pojištění podobnou sadu informací. Každý formulář obsahuje tři společné položky:

částka připadající na krytí pojistných rizik – tato položka má obsahovat výši netto pojistného,
částka určená na úhradu nákladů na uzavření pojistné smlouvy – pod tuto položku spadají všechny náklady na uzavření pojistné smlouvy, např. provize pro zprostředkovatele pojištění nebo náklady na marketing,
částka určená na úhradu ostatních nákladů – do této položky patří veškeré ostatní náklady pojistitele, včetně odvodových a daňových povinností, a také kalkulovaný zisk pojistitele.

Pro všechny údaje platí, že se uvádí na základě kalkulace pojistného, tedy nejsou rozhodující skutečné hodnoty, ale pouze hodnoty, které byly použity při kalkulaci sazeb pojistného. Uvedené údaje jsou konkretizovány pro pojistnou smlouvu, tedy musí zohledňovat klientem zvolená pojištění, výši navrhovaných pojistných částek a výši pojistného, které je uvedeno v návrhu pojistné smlouvy. Účelem je dosáhnout, aby byl klient obeznámen s tím, jakým způsobem má být rozděleno pojistné, které má na základě pojistné smlouvy zaplatit – kolik se má spotřebovat na krytí rizik, kolik na distribuci a kolik na úhradu ostatních nákladů pojistitele. Jedná se tedy o podobné informace, jaké jsou v ČR poskytovány v souhrnném vyjádření informací k rezervotvornému pojištění dle ZDPZ v rozsahu částky připadající na krytí rizik, úhradu nákladů na uzavření smlouvy a ostatních nákladů.

Jakým způsobem má být formulář poskytnut?

Nově zavedená pravidla počítají se dvěma alternativami: formulář může být zájemci poskytnut v listinné podobě nebo na trvalém nosiči dat, pokud si zákazník trvalý nosič zvolil. Zákonná úprava nepočítá s možností poskytnutí formuláře prostřednictvím internetové stránky. Slovenský zákonodárce se tak inspiroval spíš pravidly platnými pro informační dokument pro pojistné produkty (IPID) dle směrnice IDD než pravidly pro sdělení klíčových informací podle nařízení PRIIPs.

Formulář musí být zájemci poskytnut před uzavřením pojištění. Při změně pojištění se poskytnutí aktualizovaného formuláře nevyžaduje.

Jaké jsou sankce?

Zákon pro nedodržení povinností týkajících se formuláře neupravuje žádnou zvláštní sankci, použijí se proto obecné sankce. Pokuta pro pojišťovnu může dosáhnout 1 000 000 eur a pro zprostředkovatele pojištění 5 000 000 eur (nebo 5 % celkového ročního obratu), pokud je zprostředkovatel právnickou osobou, nebo 700 000 eur, pokud je zprostředkovatel fyzickou osobou.

autoři: JUDr. Monika Herešová Mráková a JUDr. Ing. Martin Petruľák
27. 4. 2022
Článek vyšel také v Pojistném obzoru.