Novela zákona o evidenci skutečných majitelů dopadne i na pojišťovny

Po roce účinnosti zákona č. 37/2021 Sb., o evidenci skutečných majitelů, (dále jen „ZESM“) došlo k přijetí novely provedené zákonem č. 245/2022 Sb. Tato novela má za cíl zapracovat připomínky Evropské komise, dle níž stávající právní úprava nebyla v souladu se směrnicí o AML1. Novela je účinná od 1. 10. 2022 a dotkne se i pojišťoven.

Pojišťoven se novela dotkne dvojím způsobem. Jako povinné osoby dle AML zákona2 by měly změnu definice skutečného majitele, rozšíření okruhu osob, které mají povinnost evidovat skutečného majitele a nová pravidla řešení nesrovnalostí zohlednit ve svých interních AML předpisech, dokumentech pro klienty (např. dotazník k identifikaci a kontrole klienta) a AML školeních svých zaměstnanců a spolupracujících osob.

Zároveň jako osoby, které mají povinnost evidovat své skutečné majitele, musí zkontrolovat, zda se změnou definice skutečného majitele změní jimi zapsaný údaj v evidenci, a do 1. 4. 2023 uvést zápis do souladu s novelou.

U některých zkoumaných osob nelze vyloučit, že v důsledku nového znění § 4 odst. 1 písm. c) ZESM budou skutečnými majiteli i osoby, které dle stávající úpravy skutečnými majiteli nejsou. Novelou se zásadním způsobem mění soukromoprávní sankce za neexistenci zápisu skutečného majitele v evidenci, pokud se jedná o tzv. náhradní skutečné majitele dle § 5 jako osoby ve vrcholném vedení.

Změna definice skutečného majitele

I po novele bude platit, že skutečným majitelem může být pouze fyzická osoba a že skutečných majitelů může být více. Největší změnou je zavedení jednotné materiální charakteristiky skutečného majitele. Skutečným majitelem dle novely bude každá fyzická osoba, která v konečném důsledku vlastní nebo kontroluje právnickou osobu nebo právní uspořádání. Je-li někdo skutečným majitelem, je to samostatná a dostačující kvalita, která již není formálně dále vnitřně členěna. Novelou dojde ke zrušení rozlišování mezi koncovým příjemcem a osobou s koncovým vlivem, neboť další podrobnější kategorizace materiálních skutečných majitelů nemá být relevantní. Každý materiální skutečný majitel ve smyslu novely vždy „vlastní nebo kontroluje“, aniž je rozlišováno mezi tím, zda konkrétně spíše vlastní, kontroluje, nebo obojí.

Dle nového § 4 odst. 1 bude skutečný majitel definován jako každá fyzická osoba, která vlastní nebo kontroluje korporaci tím, že přímo nebo nepřímo:

a) má podíl v korporaci (akcie, podíl společníka) nebo hlasovacích právech větší než 25 %,
b) má podíl na zisku, jiných vlastních zdrojích nebo likvidačním zůstatku větší než 25 %,
c) uplatňuje rozhodující vliv v korporaci nebo korporacích, které mají v dané korporaci samostatně nebo společně podíl větší než 25 %, nebo
d) uplatňuje rozhodující vliv v korporaci jinými prostředky.

ZESM definuje, co se rozumí uplatněním rozhodujícího vlivu v korporaci. Rozhodující vliv v obchodní korporaci nejčastěji uplatňuje ovládající osoba dle § 74 a 75 zákona o obchodních korporacích.

Zásadní změna se promítla do znění § 4 odst. 1 písm. c), který upravuje tzv. nepřímé vlastnictví spočívající v kontrole jiné korporace, která je společníkem či akcionářem s více jak 25% podílem ve zkoumané korporaci. Nově nepřímý skutečný majitel nemusí ovládat korporaci, která je předmětem zkoumání. Podle stávající právní úpravy skutečný majitel je osoba, která má na zkoumané korporaci podíl zejména vyšší než 25 %. Podle novely budou skutečnými majiteli všechny osoby, které jsou ovládající osobou korporace, která má více jak 25% podíl na zkoumané společnosti, přestože jejich nepřímý podíl na zkoumané korporaci může být nižší než 25 %.

Důvodová zpráva uvádí příklad této změny. Podle stávající úpravy by skutečným majitelem společnosti A (viz obrázek níže), nejsou-li známy další okolnosti, byla pouze paní Běla. U společnosti B, která má 40% podíl na společnosti A, a paní Běly, která má 60% podíl ve společnosti B, se uplatní domněnka ovládání podle § 75 odst. 2 zákona o obchodních korporacích. V případě společností C a D jejich podíl na společnosti B domněnku ovládání obecně nezaloží. Dle novely však skutečnými majiteli budou paní Běla, paní Dana a pan Emil. Každý z nich je totiž ovládající osobou (naplní domněnku) vůči korporaci, která má více jak 25% podíl na zkoumané společnosti A.

Určení skutečného majitele

Určení skutečného majitele dle § 4 odst. 1 písm. d) je sběrnou kategorií, která má případně postihnout ty skutečné majitele, kteří uplatňují rozhodující vliv jinak než prostřednictvím přímých či nepřímých podílů.

Novela zákona počítá, stejně jako současná právní úprava, s tím, že se nemusí podařit dohledat skutečného majitele. Dle novely se bude evidovat osoba ve vrcholném vedení jako tzv. náhradní skutečný majitel dle § 5 ZESM. Pokud je u korporace určen náhradní skutečný majitel, je tento (náhradním) skutečným majitelem i korporací v podřízené struktuře vztahů, přičemž u těchto korporací se již samostatně náhradní skutečný majitel neurčuje. V praxi dceřiná společnost, ve které je uplatněn rozhodující vliv mateřskou společností, určí jako své (náhradní) skutečné majitele osoby, které jsou náhradními skutečnými majiteli její mateřské společnosti.

Do 1 měsíce od účinnosti zákona Ministerstvo spravedlnosti pomocí automatického systému zajistí u již evidovaných subjektů automatický průpis údajů v evidenci takto:

— přepočítá a přepíše automatické průpisy dle nových pravidel u subjektů, u nichž je již automatický průpis nastaven podle stávající právní úpravy (např. společníci s. r. o. s podílem větším než 25 %, jediný akcionář),
— přepsání (přejmenování) některých údajů tak, aby bylo dosaženo souladu s novou právní úpravou a její terminologií. V návaznosti na zrušení pojmů „koncový příjemce“ a „osoba s koncovým vlivem“ dojde v zápisech k jejich automatizovanému nahrazení obecným pojmem „skutečný majitel podle § 4 zákona č. 37/2021 Sb.“.

Pouze v těchto případech nebude nutné žádat o změnu zápisu. Pro ostatní subjekty, které splnily evidenční povinnost podle dosavadní právní úpravy, je také stanovena šestiměsíční lhůta pro uvedení stavu zápisu do souladu s novým vymezením skutečného majitele. Potřeba zasahovat do zápisů v důsledku navrhované úpravy se omezí na situace, kdy zápisy nebudou úplné, tj. někteří skuteční majitelé ve smyslu novely nebudou evidovaní. Lhůta reaguje především na situace, kdy budou v důsledku nové právní úpravy v evidenci skutečných majitelů zapsány i osoby, které skutečnými majiteli podle nových pravidel nebudou (např. v důsledku zrušení § 3 odst. 1 ZESM). K těmto údajům se ze zákona nebude přihlížet. Evidující osoby současně nebudou tyto neaktuální údaje nuceny mazat, protože takový údaj nebude působit nesrovnalost ani porušení evidenční povinnosti podle § 9 odst. 1 ZESM. V šestiměsíční lhůtě od 1. 10. 2022 jsou osvobozeny od poplatků návrhy na zápis u osob, které před novelou zákona splnily svou povinnost zápisu údajů do evidence, kterými dochází k úpravězápisu tak, aby odpovídal požadavkům novelizovaného zákona. Od poplatku se osvobozuje pouze jeden první návrh na zápis prováděný soudem. Zápisy prováděné notáři budou zpoplatněny beze změn.

Rozšíření osob s povinností evidovat skutečného majitele

Další významnou změnou je také zúžení okruhu osob, kterým je udělena výjimka z nutnosti evidence skutečného majitele. Dle Evropské komise byla stávající právní úprava výjimek příliš široká a zahrnovala velký počet subjektů, který nemusí dokládat skutečného majitele, a nevyhovovala AML směrnici. Vymezení osob bez skutečného majitele je uvedeno obecně v § 7 ZESM, přičemž mezi ně i nadále budou spadat např. stát, Česká národní banka, Česká televize, Český rozhlas, Garanční systém finančního trhu, státní fondy, Všeobecná zdravotní pojišťovna. Naopak tato výjimka nedopadá například na ČKP, která musí nově skutečného majitele mít.

Nově jsou tedy od 1. 10. 2022 povinny evidovat údaje o skutečných majitelích tyto osoby:

— okresní a regionální komory,
— politické strany a politická hnutí,
— církve a náboženské společnosti a ostatní právnické osoby podle zákona upravujícího církve a náboženské společnosti,
— odborové organizace a organizace zaměstnavatelů,
— honební společenstva,
— společenství vlastníků jednotek.

U těchto nových subjektů je skutečným majitelem osoba, která je zapsána ve veřejném rejstříku nebo jiném registru jako člen statutárního orgánu nebo fyzická osoba v obdobném postavení nebo osoba zastupující právnickou osobu v tomto orgánu. Do 1. 11. 2022 dojde u těchto subjektů k automatickému propsání údajů s tím, že den nabytí účinnosti novely, tedy 1. 10. 2022, bude zapsán jako den, od kterého je osoba skutečným majitelem. V případě, že nedojde k automatickému průpisu (např. z důvodu neplnění povinností zápisu statutárního orgánu v obchodním rejstříku), mají nově zapisované subjekty lhůtu 6 měsíců ode dne účinnosti zákona k provedení zápisu. První návrh na zápis v této lhůtě bude osvobozen od soudního poplatku.

Nesrovnalost v evidenci skutečných majitelů

Zákaz výplaty podílu na zisku a výkonu hlasovacích práv je novelou zásadně změněn v případě obchodních korporací s tzv. náhradním skutečným majitelem. V současné době platí, že není-li skutečný majitel obchodní korporace zapsán v evidenci, nesmí tato obchodní korporace vyplatit podíl na zisku, jiných vlastních zdrojích nebo likvidačním zůstatku jemu ani právnické osobě nebo právnímu uspořádání, jichž je rovněž skutečným majitelem, a tato osoba nesmí při rozhodování nejvyššího orgánu obchodní korporace vykonávat hlasovací práva nebo rozhodovat jako její jediný společník. Po novele to však neplatí v případě tzv. náhradního skutečného majitele dle § 5 odst. 1 a 3 na základě svého postavení osoby ve vrcholném vedení. Další výjimkou jsou situace, kdy vzniklo postavení skutečného majitele v období 30 dnů přede dnem rozhodování nejvyššího orgánu nebo jediného společníka. Novelou došlo k prodloužení lhůty, během které není skutečný majitel nezapsaný v evidenci skutečných majitelů vyloučen z rozhodování nejvyššího orgánu korporace, z 15 na 30 dnů. Výše uvedenými změnami se staví najisto, že v případě korporátních struktur bez materiálního skutečného majitele se zákazy výplaty zisku a hlasovacích práv uplatnit nemají. Zákaz se prakticky neuplatní na tyto situace. Nezapsaným náhradním skutečným majitelem je osoba ve vrcholném vedení, která je současně společníkem evidující osoby s malým podílem, který nezakládá pozici materiálního skutečného majitele (akcionář s 1% podílem), nebo osoba ve vrcholném vedení korporace na vrcholu řetězení určovaného podle § 5 odst. 3 ZESM. Jelikož nové pravidlo má za cíl jednoznačně vyřešit doktrinální a praktickou nejasnost, nelze dosavadní znění § 53 a 54 ZESM vykládat tak, že ve výše uvedených případech daná ustanovení dosud neumožňovala výplatu zisku nebo výkon hlasovacích práv.

V případě automatického průpisu údajů po novele se automaticky propíše den zápisu nebo výmazu skutečnosti ve veřejném rejstříku jako den, od kterého nebo do kterého je fyzická osoba skutečným majitelem; tento údaj nepůsobí nesrovnalost ani porušení povinnosti podle § 9 odst. 1. Toto pravidlo reaguje na skutečnost, že při využití mechanismu automatických průpisů není možné poznat skutečný den, od kterého je fyzická osoba skutečným majitelem, ale jen den, kdy došlo k zápisu rozhodné skutečnosti do veřejného rejstříku, respektive do registru obyvatel. Např. v případě společníka s. r. o. nelze ze zápisu v obchodním rejstříku seznat den nabytí účinků smlouvy o převodu podílu, ale pouze den, kdy k zápisu tohoto společníka došlo. Skutečný den vzniku postavení je případně možné seznat z dokumentů ve sbírce listin, kterou však mechanismus automatického průpisu zohledňovat neumí. Obdobná bude situace při průpisu členů statutárního orgánu. Tuto nepřesnost nelze vnímat jako nezajištění souladu zápisu se skutečným stavem. Dle důvodové zprávy se toto ustanovení uplatní i zpětně, tzn. i ve vztahu k automatickým průpisům proběhlým dle dosavadní právní úpravy.

Přechodná ustanovení novely upravují pravidla nesrovnalosti v období od 1. 10. 2022 do 1. 4. 2023 pro osoby, kterým nově vznikla povinnost evidovat skutečného majitele. V tomto přechodném období se nepoužijí ustanovení o nesrovnalosti v evidenci skutečných majitelů podle ZESM a zjišťování skutečného majitele prostřednictvím evidence (např. podle AML zákona či zákona o zadávání veřejných zakázek). Tato ustanovení se neuplatní pouze do okamžiku, než je zajištěn první zápis údajů o skutečném majiteli do evidence. Ve většině případů dojde k zajištění zápisu prostřednictvím automatického průpisu krátce po nabytí účinnosti návrhu zákona. Povinné osoby dle AML zákona standardně zkontrolují údaje v evidenci skutečných majitelů. Pokud v evidenci nebudou vedeny žádné údaje a dosud neuběhlo přechodné období, nebude se jednat ve vztahu k evidenci o nesrovnalost. Pokud však dříve k zápisu skutečného majitele dojde, postupuje se vůči těmto subjektům standardně a povinné osoby budou hlásit případné zjištěné nesrovnalosti. U osob, které řádně evidovaly skutečné majitele před účinností novely, po přechodnou dobu 6 měsíců nepůsobí nesrovnalost ani porušení zákona údaje, které byly zapsány dle stávajícího zákona.

autorka: JUDr. Monika Herešová Mráková
21. 11. 2022
Článek vyšel také v Pojistném obzoru.

 

Mohlo by vás také zajímat:

Novela AML zákona s dopadem na pojišťovnictví

Potenciálně rizikový vývoj v oblasti regulace flotilového pojišťování

Informační povinnost u neživotního pojištění na Slovensku se týká i českých poskytovatelů

BLANKA KOMENDOVÁ

I would be happy to assist you in the areas of insurance, civil, corporate law, and GDPR issues. I can also offer my experience in providing legal support for foundations or charitable funds.

BLANKA KOMENDOVÁ

Ráda Vám pomohu v oblasti pojistného, občanského, korporátního práva i problematiky GDPR. Rovněž mohu nabídnout své zkušenosti v oblasti právní podpory nadace či nadačních fondů.

KATEŘINA STIBOROVÁ

Kateřina Stiborová

I am a trainee lawyer with experience in commercial and civil law and in public procurement and its administration. Currently, I specialize mainly in financial products, AML issues and corporate law. I am fluent in English.

ALENA ŠEDOVÁ

I am a lawyer and I can advise you in particular on real estate transfers, lease law, corporate law, matrimonial regimes and probate proceedings. I am fluent in English.

KATEŘINA GRÉZLOVÁ

I am a lawyer with experience in criminal, administrative and constitutional law. Currently, I specialize mainly in the regulation of personal data under GDPR and ePrivacy. I am fluent in English.

JAKUB HRUŠKA

I am a lawyer and I focus on the regulation of personal data and information technology under GDPR, ePrivacy and other regulations in the EU and worldwide. I am fluent in English.

LENKA SÝKOROVÁ

Lenka Sýkorová
I am a lawyer specialising in insurance law and insurance distribution, commercial law and civil law with a focus on personal injury compensation and litigation. I am fluent in English and German.

MONIKA HEREŠOVÁ MRÁKOVÁ

Monika Herešová

I am a lawyer with 20 years of experience specializing in insurance, financial and pension products. I also advise on areas of commercial law including project finance. I am fluent in English.

FRANTIŠEK STIBOR

Jsem právník junior a specializuji se na obchodní právo a právo obchodních korporací. Mluvím plynně anglicky.

KATEŘINA GRÉZLOVÁ

Jsem advokátkou se zkušenostmi v oblasti trestního, správního a ústavního práva. V současné době se specializuji zejména na regulaci osobních údajů podle GDPR a ePrivacy. Mluvím plynně anglicky.

ALENA ŠEDOVÁ

Jsem advokátka a poradím Vám zejména s převody nemovitostí, nájemním právem, v oblasti zákona o obchodních korporacích, ve věcech manželského majetkového práva a v řízení o pozůstalosti. Mluvím plynně anglicky. 

KATEŘINA STIBOROVÁ

Kateřina Stiborová

Jsem advokátní koncipient se zkušenostmi v oblasti obchodního a občanského práva a dále v oblasti zadávání veřejných zakázek a jejich administraci. V současné době se specializuji zejména na finanční produkty, AML problematiku a korporátní právo. Mluvím plynně anglicky.

JAKUB HRUŠKA

Jsem advokátem a zabývám se zejména regulací osobních údajů a informačních technologií podle GDPR, ePrivacy a dalších předpisů v EU a ve světě. Mluvím plynně anglicky.

LENKA SÝKOROVÁ

Lenka Sýkorová

Jsem advokátkou se specializací na pojistné právo a distribuci pojištění, na obchodní právo a občanské právo se zaměřením na náhradu újmy a řešení soudních sporů.  Mluvím plynně anglicky a německy.

MONIKA HEREŠOVÁ MRÁKOVÁ

Monika Herešová

Jsem advokátkou s 20letou zkušeností se specializací na pojistné, finanční a penzijní produkty. Poskytuji též poradenství v oblastech obchodního práva včetně financování projektů.  Mluvím plynně anglicky.