Současná rozhodovací praxe Evropského soudního dvora (ESD) v této problematice pokračuje v trendu pozvolného omezování stávajícího fungování skupinového pojištění v režimu § 4 zákona č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění (ZDPZ), dle kterého nabízení možnosti stát se pojištěným není považováno za zprostředkování pojištění (§ 4 odst. 5 ZDPZ výslovně uvádí, že „činnost pojistníka spočívající v nabízení možnosti stát se pojištěným není zprostředkováním pojištění“). V českém právním řádu je tím nastaven speciální režim a řada klasických povinností pro zprostředkovatele se zde neaplikuje nebo se aplikuje pouze „přiměřeně“. Nejzásadnějšími výhodami pro pojistníky fungující v modelu flotilového pojišťování v souladu s ust. § 4 ZDPZ jsou zejména absence následujících povinností:
- registrace u ČNB (a tím i postavení mimo zákaz řetězení),
- skládání odborné zkoušky,
- vyhotovování záznamu z jednání,
- povinnosti spojené s produktovým řízením, analýza potřeb/poskytování doporučení a informační povinnosti.
Aktuální vývoj v rozhodovací praxi ESD
- Již v únoru 2022 vydal ESH rozhodnutí týkající se investičního životního pojištění, dle kterého „podnik, který je pojistníkem” a jenž uzavřel smlouvu o skupinovém životním pojištění s pojistným kapitálovým fondem, je „zprostředkovatelem pojištění” ve smyslu směrnice 2002/92, protože vykonává za úplatu následující činnosti:
– Nabízí spotřebitelům přistoupení k pojištění a uzavření smlouvy o životním pojištění s pojišťovnou.
– Poskytuje finanční poradenství týkající se investování kapitálu z pojistného. - Koncem listopadu 2020 byla ESD předložena k rozhodnutí otázka, zda podnik, který svým zákazníkům jako pojistník poskytuje cestovní zdravotní pojištění formou skupinového pojištění sjednaného u pojišťovny, resp. distribuuje těmto zákazníkům členství, které je opravňuje k nároku na pojistné plnění, a dostává za to od přijatých členů odměnu, je zprostředkovatelem pojištění ve smyslu příslušných definic ve směrnicích 2002/92/ES o zprostředkování pojištění (dnes již neplatné) a 2016/97 o distribuci pojištění.
ESD uvedenou otázku zatím nerozhodl, nicméně generální advokát aktuálně vydal stanovisko, ve kterém předkládá Soudnímu dvoru návrh rozhodnutí (jež bude s největší pravděpodobností soudem převzato), že takový podnik je zprostředkovatelem pojištění, resp. jeho činnost je zprostředkováním pojištění, a to bez ohledu to, zda je tato osoba podle vnitrostátních právních předpisů v oblasti pojištění považována za „pojistníka“.
Generální advokát k uvedenému závěru dospěl na základě poměrně detailní analýzy, z níž plyne, že klíčovými kritérii pro posouzení, zda daná flotila je zprostředkováním pojištění, jsou:
- Dobrovolnost vstupu do flotily
Klient se může rozhodnout, zda si flotilové pojištění „koupí“, na rozdíl od situace, kdy se na něj jako na příslušníka určité skupiny vztahuje pojištění automaticky. - Absence využitelnosti pojistného krytí ze strany pojistníka / absence jeho ekonomického zájmu na pojištění
Pojistník pojištění sám nevyužívá (pojistné krytí sám „nekonzumuje“) a z existence pojištění ani ekonomicky nebenefituje, na rozdíl od situace, kdy je pro něj existence pojištění prospěšná – typicky pojištění platební neschopnosti u úvěru, životní pojištění u hypotéky apod.
Dopady rozhodnutí pro fungování flotil
Pokud by ESD převzal do své rozhodovací praxe stanovisko generálního advokáta k této problematice, znamenalo by to založení přímého rozporu mezi zněním evropských směrnic dotvořeným evropským soudem a stávající lokální úpravou flotilového pojišťování dle § 4 ZDPZ. Toto riziko samozřejmě samo o sobě neznamená, že by lokální legislativa přestala platit, nicméně stát bude nucen příslušné části zákona uvést do souladu s výkladem ve smyslu ESD.
S ohledem na závažnost možných důsledků pro nucenou změnu stávajícího modelu fungování řady flotil je nepochybně zapotřebí další vývoj důsledně monitorovat a v případě, že ESD přijme doporučení generálního advokáta, bude potřeba se v předstihu připravit na možné zrušení nebo minimálně omezení současného režimu flotilového pojišťování dle ust. §4 ZDPZ.
Mohlo by vás také zajímat:
Informační povinnost u neživotního pojištění na Slovensku se týká i českých poskytovatelů
Telemarketing v kontextu novely zákona o elektronických komunikacích
Rakouský kodex chování pro pojišťovací makléře inspirací pro ČR?